Šárka se pohybuje v prostředí koní od svého dětství, ale aktivně se k nim vrátila kolem svých 25 let. Převážně na rekreační úrovni a jak ráda říká, jezdí spíše pro radost a relaxaci v přírodě. Bývala stájovými kolegy, kteří se aktivně věnovali jezdeckému sportu, často označovaná jako leso-jezdec. To ale vůbec navadlilo. Spíše než sport jí zajímá hobby a rodinné prostředí a jak zpřístupnit tento svět i nadšeným dětem, které sport ještě nezajímá. Během svého života prošla několika jezdeckými školami a pracovala s mnoha trenéry, čímž získala široké spektrum znalostí a dovedností.

Šárčina cesta ke koním se liší od většiny lidí. Nejdříve se věnovala kariéře v logistice, později se vdala a založila rodinu. Koně na plný úvazek přišly později. Klíčovým momentem pro ni byl okamžik, kdy se její první a životní kůň, Chico, rozloučil s tímto světem. Právě v tu chvíli do jejího života vstoupil černý kladrubský vraník Sacramoso Sargenta X-33, známý pod přezdívkou Bubák. S Bubákem se ještě více rozvinula její vášeň pro ježdění a touha se jezdecky zdokonalovat.

Šárka je hrdá na to, že může sdílet svou vášeň a znalosti o koních s dalšími nadšenci, a je přesvědčena, že každé dítě by mělo mít možnost prožít kouzlo spojení s tímto nádherným tvorem.